Nikdy nevíte, kdy se v roli motoristy stanete svědkem dopravní nehody. Podle zákona je svědek povinen poskytnout první pomoc. Proto je nutné znát a prakticky ovládat alespoň její základy. Pamatujte, že neposkytnutí první pomoci v nouzi je trestným činem s postihem až dvou let odnětí svobody.

Důležitá telefonní čísla

112 – Tísňová linka

150 – Hasičský záchranný sbor

155 – Zdravotnická záchranná služba

158 – Policie

Základní kroky první pomoci

• Zastavit nejméně 50 m za místem havárie, zapnout výstražná světla. Zajistit bezpečnost spolucestujících.
• Obléknout si výstražnou vestu, vzít s sebou lékárničku, výstražný trojúhelník a případně hasicí přístroj.
• Zajistit svou bezpečnost – prověřit nebezpečí, které by se mohlo skrývat v okolí (nebezpečné prostředí, zvířata, věci) a použít ochranné pomůcky (hlavně rukavice kvůli případnému infekčnímu onemocnění), pokud to jde, vyvarujte se kontaktu s tělními tekutinami zraněného.
• Označit a zajistit místo nehody tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dalších osob.
• Zabezpečit havarované vozidlo proti požáru (vypnout zapalování), převrácení nebo dalšímu pohybu (zabrzdit vozidlo).
• Zjistit, co, kde a komu se stalo (budou se na to ptát na tísňové lince).
• Hlasitě zavolat: „Pomoc!“ pro případnou podporu z okolí.
• Zatelefonovat záchranné službě.
• Při telefonování záchranné službě nebo na tísňovou linku nikdy nezavěšuj jako první. Telefon přepni na hlasitý poslech, čímž operátor slyší, co se děje a zároveň můžeš pomáhat.
• Poskytnout první pomoc podle pokynů záchranáře v telefonu.
• Pomoct dalším zraněným, kteří nejsou v ohrožení života.
• Počkat na příjezd záchranářů (složek IZS).

Poskytnutí první pomoci, pokud je poškozený v bezvědomí

Vyprostit zraněného z vozidla – Dveře otevři na maximum, poškozeného uchop zezadu oběma svými pažemi za zdravé předloktí, nakloň jej ven na své podsunuté stehno pokrčené nohy a vytahuj jej ven. Tah vyvíjej pouze v podélné ose těla zraněného směrem k hlavě a stále si ho opírej o stehno nohy. Poškozeného odtáhni do bezpečné vzdálenosti od vozidla mimo vozovku. Polož ho na deku, kabát nebo jinou izolační podložku.

Pokud je vozidlo zdeformováno natolik, že není možné poškozeného vytáhnout ven, pokus se poskytnout první pomoc ve vozidle.

Pokud poškozený krvácí

Pamatuj, že smrt může dospělému člověku způsobit již ztráta 1,5 litru krve. Zástavu krvácení provádíme stlačením přímo v místě rány a použitím tlakového obvazu nebo jiné savé látky, kterou máme k dispozici. Ovineme ji kolem rány a dostatečně utáhneme.

Krvácení z největších tepen (krční, stehenní, pažní) je stlačení rány jediný možný způsob zastavení krvácení. Tlakový obvaz v těchto případech nestačí.

 

Tlakový obvaz není možné použít při přítomnosti cizích předmětů v ráně (ty neodstraňovat, fungují totiž jako zátka) a otevřených zlomeninách. V těchto případech obvažte ránu kolem a pevně stlačte v okolí rány.

V případě poranění končetin je zvedneme do výšky, „nad srdce“. Tělo postiženého umístíme do protistresové polohy, tj. na zádech s podloženýma nohama.

Zaškrcení využíváme pouze v případě amputace, otevřené zlomenině, nebo pokud stále prosakuje i několik vrstev tlakového obvazu. Zástavu krvácení provádíme v ochranných rukavicích.

Obnova dýchání

Zda postižený dýchá, zjistíme poslechem nebo položením ruky na dolní část hrudníku (tzv. trojúhelník). Hodnotíme také rytmus dýchání, má být pravidelný.

Uvolnění dýchacích cest se provádí mírným zakloněním hlavy ležícího postiženého a zvednutím brady (u dospělého má směřovat vzhůru, u dětí do cca 1 roku má vzhůru směřovat nos). Pokud má postižený v dýchacích cestách cizí předmět (sousto jídla, bonbon apod.), odstraníme ho úderem ruky do zad postiženého (vestoje, v předklonu i vleže na boku).

Vlastní umělé dýchání se provádí do otevřených úst (nejlépe přes roušku), při zacpaném nosu. Vdechujeme rychlostí jednoho vdechu za cca 1 sekundu. Pro výdech postiženého vždy nos uvolníme. Vdechy opakujeme do obnovení dýchání postiženého nebo příjezdu záchranářů.

Resuscitace = oživování v případě zástavy oběhu (pulzu)

Pulz nekontrolujeme (v dané stresové situaci ho nemusíme nahmatat nebo můžeme cítit i náš vlastní). Resuscitaci provádíme vždy, pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá nebo dýchá nepravidelně (lapavé dýchání neboli gasping). Abychom zjistili, zda je zraněný v bezvědomí, oslovíme ho, a pokud nereaguje, vyzkoušíme bolestivější podnět – doporučuje se několikrát přejet klouby prstů po hrudní kosti.

Postiženého položíme na záda, aby měl mírně zakloněnou hlavou.

Nepřímá masáž srdce se provádí stlačováním hrudníku v cca polovině hrudníku (u mužů mezi prsními bradavkami) frekvencí cca 100 až 110 stlačení za minutu (je to tempo písničky Rolničky, rolničky) do hloubky cca 5 cm (u dětí cca 1/3 hloubky hrudníku). Hrana dlaně (u zápěstí) by měla ležet na hrudní kosti. Důležité je po každém stlačení hrudní kost úplně povolit, tj. neudržovat ji stále částečně stlačenou, aby mohlo srdce správně pracovat.

V kombinaci s umělým dýcháním se nepřímá masáž srdce provádí v poměru: na 30 stlačení dva vdechy. Při zástavě oběhu i dýchání je důležitější znovuobnovení oběhu krve, proto se věnujte hlavně resuscitaci.

U dětí je důležité jako první krok resuscitace provést tzv. „vypuzovací manévr“, tzv. herda do zad a umělé dýchání (pět vdechů). Následně důsledně střídat nepřímou masáž srdce s umělým dýcháním v poměru na 30 stlačení dva vdechy. U dětí do cca jednoho roku dýcháme do úst i nosu najednou (vzhledem k velikosti dítěte).

Resuscitace se u dospělých provádí oběma rukama (natažené paže, propnuté lokty, propletené prsty), u dětí jednou nebo dvěma rukama a u novorozenců dvěma prsty.

Resuscitace je nutné provádět včas a nepřetržitě až do obnovení základních životních funkcí nebo příjezdu záchranářů. Ojedinělé lapavé nádechy neznamenají obnovu oběhu, nepřestávejte resuscitovat.

Pokud postižený začne dýchat, je nezbytné ho stále kontrolovat a v případě potřeby opět zahájit resuscitaci.

Poskytnutí první pomoci, pokud je poškozený při vědomí

Pokud je poškozený při vědomí, dýchá a výrazně nekrvácí, nesmí se s ním manipulovat.

1. Pokud postižený dýchá a má srdeční pulz, komunikuj s ním a zjišti možná zranění

Zjisti jméno, příčinu stavu, pocity a bolesti postiženého, prohlédni celé tělo, zjisti užívané léky, alergie, jméno lékaře, doklady apod.

Komunikuj s ním, volej pomoc, poskytuj mu psychickou podporu, sleduj základní životní funkce, kvalitu a zvuky při dýchání, barvu kůže, následky úrazu, zvláštnosti v obličeji, očích a tep.

2. Ošetři zranění a zajisti co nejlepší podmínky do příjezdu záchranářů

Ošetříme zranění (vyčistit rány, ošetřit), zafixujeme zlomeniny a poranění kloubů, chladíme a sterilně přikryjeme popáleniny, zajistíme tepelný komfort.

Vždy vyčkej příjezdu záchranářů.

Ošetření zlomenin

Pokud poškozený utrpěl zlomeninu horní končetiny nebo žeber, ulož ho do polohy vsedě, pokud utrpěl zlomeninu dolní končetiny nebo pánve, polož ho do polohy vleže na zádech.

Na otevřenou ránu zlehka přilož obvaz.

Pokud rána krvácí, nasaď si rukavice a oblož vyčnívající úlomky kosti mulem. Ránu kryj obvazem, který lehce zafixuj. Případné tepenné krvácení je třeba zastavovat v tlakovém bodě, výjimečně přiložením škrtidla nad zlomeninu.

Zlomeninu se nikdy nepokoušej napravovat.

Zlomenou končetinu znehybni přes oděv, protože svlékání oděvu by zraněnému člověku působilo bolest a zhoršovalo stav zlomeniny. Jako dlahu použij zdravou dolní končetinu poškozeného nebo hůl, lyži či větev. Dlaha musí vždycky přesahovat přes dva sousedící klouby (nad zlomeninou a pod ní). Místa kontaktu dvou končetin nebo dlahy a kloubů měkce polož, například vatou, kapesníky apod.

Při známkách rozvoje šoku ulož poškozeného do protišokové (na obrázku níže vlevo) nebo autotransfuzní (na obrázku níže vpravo) polohy s využitím alespoň jedné zdravé dolní končetiny.

Přivolej záchrannou zdravotnickou službu.

Ošetření popálenin

Pokud zraněný hoří a při tom stojí nebo utíká, poval jej na zem a přikryj kabátem nebo dekou a oheň udus. Případně ho odnes z dosahu žáru a ulož nebo posaď.

Je-li k dispozici čistá chladná voda, je vhodné popáleninu chladit, nejméně 10 minut.

Jestliže má popálený na postižených místech prsteny, náušnice, řetízky či náramek, sundej mu je, než se popálená místa rozvinou v otoky.

Na popálené plochy přilož mulový obvaz.

Pokud je zraněný při plném vědomí a má pocit žízně, podávej mu po lžičkách pitnou vodu.

Při celkových rozsáhlých popáleninách zabal zraněného do vlhkého prostěradla, ubrusu nebo ručníků. Dej pozor, aby se jeho popálená kůže vzájemně nedotýkala.

Po ošetření postiženou část znehybni a zajisti zraněnému klid.

Otrava oxidem uhelnatým (CO)

Otrava se pozná podle třešňově červené barvy pokožky postiženého.

Postiženého vynes na čerstvý vzduch a zkontroluj, jestli je při vědomí. Po kontrole základních životních funkcí zahaj v případě potřeby resuscitaci.

Přivolej záchrannou zdravotnickou službu.

Zdravotní pomůcky používané při poskytování první pomoci

• Rukavice (nemusejí být sterilní) pro ochranu před např. přenosem infekce z krve.
• Pryžové obinadlo k zastavování krvácení. Používá se jen v krajním případě, např. při amputaci končetiny.
• Resuscitační rouška, která brání přenosu infekce při resuscitaci dýchání.
• PVC rouška – používá se při poranění hrudníku. Vždy se podkládá gázovými čtverci a připevňuje náplastí.
• Dezinfekční roztok pro ošetření povrchových zranění. Nesmí se stříkat do rány, ale jen do jejího okolí.
• Hladká náplast k fixaci obvazů, gázových čtverců nebo PVC roušky.
• Náplast s polštářkem (rychloobvaz) ke krytí drobných oděrek a poranění.
• Trojcípý šátek pro znehybnění při zlomenině, k připevnění obvazu na ráně nebo dlahy ke zlomené končetině.
• Elastické obinadlo pro bandáž hrudníku a fixaci poraněných kloubů.
• Hotový sterilní obvaz pro krytí poranění.
• Hotové obvazy č. 2, 3, 4, tj. sterilní obinadla s jedním či dvěma polštářky. Použij je k ošetření běžných ran, rozsáhlých povrchových zranění či k ošetření silných krvácení. Dají se jimi obložit vyčnívající kosti při otevřené zlomenině.
• Zavírací špendlík, například pro připevnění trojcípého šátku.
• Nůžky ke stříhání obvazového materiálu nebo nastřižení oděvu zraněného.