Chůze
Cesta do školy
Dítě v tomto věku již většinou chodí do školy samostatně. Pokud ještě ne, platí stejné zásady a doporučení, jako u věkové kategorie 4–7 let.
Samozřejmě to neznamená, že děti již není co učit. Naopak. Je dobré s nimi probírat, co cestou do školy musely řešit, při společných vycházkách si opakovat řešení různých situací. Pro společné „výukové“ vycházky je vhodné záměrně vyhledávat těžší situace – méně přehledné křižovatky, přechody s omezeným výhledem apod. S vyšším věkem přibývají kroužky a záliby, děti chodí na nová místa a tím musí řešit nové situace.
Hromadná doprava
Starší děti učíme samostatně cestovat veřejnou dopravou, bezpečně nastupovat a vystupovat, správně se chovat za jízdy.
Puberta
Rizikem starších dětí, zvlášť s blížící se pubertou, je přeceňování svých schopností a podceňování rizik. Přecházení na červenou nebo před přijíždějícími vozidly, mimo přechod a podobné nebezpečné chování se stává projevem siláctví. Vysvětlujte dětem možná rizika, upozorněte na existující případy nesprávného chování a nevratných následků.
Poslech hudby, SMSkování
Za chůze je dalším rizikovým faktorem, protože dítě nevěnuje pozornost okolnímu provozu.
Viditelnost
Větší děti už mívají problémy s uniformitou, nošení klasické reflexní vesty nemusí být přijato kladně, proto je dobré reflexní prvky zakomponovat do normálního oblečení.
Jízda na kole
Na silnici
Dítě už většinou nejezdí po chodníku. Při jízdě po silnici jede dospělý vždy poslední, aby mohl kontrolovat chování dětí před sebou. Přijíždějící auto si také lépe všimne dospělého.
Vždy s přilbou
Nejde jen o srážku s autem, každý pád z kola je pro hlavu nebezpečný. I když dítě jezdí za domem. A pády patří k jízdě na kole, zvlášť když se dítě učí. Důležité je mít přilbu správně nasazenou a připevněnou, aby chránila i čelo a mírnila zranění obličeje.
Viditelnost
Při každé jízdě na silnici je vhodná reflexní vesta. I ve dne pomůže, aby přijíždějící řidiči spatřili malého cyklistu dříve.
Učit se opatrnosti
To, co učíme dítě při chůzi (zastavit před přechodem přes silnici, nepohybovat se na kraji chodníku u silnice), učíme dítě také při jízdě na kole. Jezdíme vpravo, klidně, nekličkujeme, netelefonujeme za jízdy. Jedeme příkladem, vždyť právě rodič je tím největším vzorem.
Navštivte dětské dopravní hřiště (DDH)
Většina DDH umožňuje také individuální návštěvu, nejen se školou. Dítě se tak může v bezpečném prostoru učit ovládat kolo, zastavit, odbočovat, poznávat dopravní značky.
Cesta autem
Dítě v tomto věkovém období již používá největší autosedačku (typ 3). Stále platí, že obyčejný podsedák nestačí, protože nechrání hlavu a krk. Důležité je také správné vedení pásu kolem sedačky a dítěte.
Dítě v tomto věku se už umí poutat samo, stejně tak si samo zkontroluje, zda je správně připoutané – utažené pásy, správné vedení pásu, nemít nebezpečné věci pod pásem. Samozřejmě jako rodiče bychom měli zkontrolovat, zda tak bylo učiněno a zdali správně.
Okolo 10 let věku dítěte se jeho výška blíží k magické hranici 150 cm, kdy podle předpisů není povinnost používat dětskou autosedačku. Dětskou sedačku však nepoužíváme kvůli předpisům, ale pro zajištění bezpečnosti. Výška 150 cm neznamená, že autosedačku přestaneme používat. Pravděpodobně s takovou výškou se už nevejdeme do sedačky se zádovou částí. Právě v takové situaci se nabízí možnost používat samostatný podsedák. Pomůže chránit krk oproti situaci, kdy dítě sedí na samotném sedadle automobilu a má pás v těsné blízkosti krku. Konkrétní řešení záleží na individuálních faktorech – tělo dítěte (velikost trupu), možnosti vozidla (možnost výškového nastavení pásů, sedadla).
Nezapomenout stále děti učit vystupovat z auta bezpečně a kontrolovat, zda to tak dělají.
Správné poutání a použití dětských autosedaček